Kolik času dokážeme strávit brouzdáním po internetu? Baví nás číst zprávy, nebo raději objevujeme novinky na sociálních sítích? Vyhledávání informací na internetu může být zábava, ale kvalitní rešerše literatury zabere i desítky hodin. Proč jsou v dnešním světě dezinformace tak nebezpečné a jak poznáte fake news?
Co je rešerše: Češi pátrají po informacích ostošest!
Rešerše (hledání, pátrání) informací jsou to, čím Češi, dle českého výzkumu pro AITOM (zpracovaného agenturou STEM/MARK), nejčastěji tráví čas na internetu. Vzorek 511 respondentů ukázal, že na internetu se literární rešerši věnuje 67 % dotázaných. Druhé místo patří 57 % respondentů posílajících e-maily, hned za tím s 53 % návštěva sociálních sítí a 40 % dotázaných čte online zpravodajství.
Překvapuje vás, že se rešerše těší takové slávě? Nejen, že na internetu můžete najít množství informací, od např. jak na ohlášení změny v užívání stavby až po žebříček nejlepších psích hotelů, ale také by se mnozí z nás chtěli přesvědčit, zda nenarazili na dezinformace (lživé, klamné, falešné informace).
Hledáme informace na internetu každý den?
Buďme k sobě upřímní. Většina z nás se dnes bez internetu prostě neobejde! Dennodenně konzumuje online informace 75 % Čechů ve věkovém rozmezí 18-29 let a 68 % lidí ve věku 30-44 let. Nejméně pak vyhledává informace skupina lidí, kterým je 45-59 let.
Jaké jsou další závěry studie? Online zpravodajství čtou více muži (46 %), než ženy (35 %). E-mailové účty používají spíše lidé s vyšším dosaženým vzděláním, konkrétně se na své e-maily podívá 75 % vysokoškoláků, lidí bez maturity pro srovnání jen 49 %. Sociální sítě mají v oblibě naopak spíše ženy (64%), tedy o 21 % více než muži.
Dezinformace neboli fake news najdete všude
Jaký je vlastně význam slova rešerše? Francouzský termín “recherche” znamená vyhledávání, pátrání, vyšetřování, zkoumání, bádání nebo výzkum. Informací je dnes na internetu milion. Že je něco černé na bílém, dnes nutně neznamená pravdu.
Z jakého důvodu je dnes často skloňovaným výrazem dezinformace nebo dezinformační válka? Možná i proto, že si nejsme jistí, jestli by bez nich existoval stejný prezident Spojených států amerických nebo by Británie odešla dobrovolně z EU. Už jen z těchto příkladů je patrné, že dezinformace v globálním prostředí mohou mít značný vliv na chování lidí.
Mějte vždy na paměti, že je důležité si zprávy ověřit a před tím, než tak učiníte, je nešířit. Jak poznat dezinformace?
- Často se nacházejí na poměrně neznámých, přesto však profesionálně vypadajících zpravodajských serverech.
- O mnohém vypovídají také šokující nadpisy a informace odporující obecně známým a přijímaným postojům.
Nebezpečí dezinformace tkví v její uvěřitelnosti. Článek se nejeví od samého počátku jako lživý. Ani fotografie nedokazují pravdu. Mohou být totiž pořízeny při jiných událostech nebo upravené v editoru obrázků.
Kvalitní rešerše vám může zabrat i desítky hodin
Informací máme přespříliš, a proto je obtížné se v nich orientovat. Přitom jich všichni, od podnikatelů a zaměstnanců, přes studenty i rodiny, hledáme mnoho. Virtuální asistent myTimi hledá jen ověřené informace. S čím vám můžeme pomoci?
- Přehledy firem.
- Přehledy dodavatelů (pro úklidové služby, opravy apod.)
- Přehledy produktů.
- Přehledy kontaktů.
- Rešerše k různým tématům i projektům.
- Přehledy kurzů a lekcí, vzdělávacích i sportovních.
- Marketingové průzkumy.
Přestože rešerše patří mezi jedny z nejčastějších prvních úkolů, v myTimi toho dokážeme mnohem víc. Tak na co ještě čekáte? Místo otravných úkolů si užívejte času s přáteli a rodinou a dělejte to, co vás baví!
