Původně jsi dělala virtuální asistentku, ale teď se věnuješ řadě činností, mimo jiné i PR. Proč tahle změna?
Dělám toho opravu spoustu. Jsem Quality Assurance, čímž se pořád trochu věnuju té virtuální asistenci z pohledu operativního řízení. Z části dělám i službu sales a pak mě Honza (CEO myTimi pozn. red.) požádal, jestli bych se nechtěla zapojit i do PR. Šla jsem do toho, protože miluju, když mi firma dává příležitosti se pořád něco učit.
Předtím jsem s PR měla jen teoretickou zkušenost ze školy, ale Honza nám zařídil mentorku, od které jsme rychle hodně věcí pochytili a odvádíme dobrou práci.
Vím, že toho je hodně, ale já si toho chci opravdu vyzkoušet co nejvíc, abych zjistila, co mně nejvíc sedne. A v myTimi tahle skvělá možnost prostě je, takže ji chci naplno využít.
Jak teda přibližně vypadá tvůj pracovní týden, jak tohle všechno skloubíš?
Jako Quality Assurance mám na starost denní komunikaci s klienty, takže posílám každý den reporting, rozděluju úkoly mezi timíky a kontroluju jejich výstupy. Podílím se i na tvorbě strategie pro klienty. Jsem zároveň takový konzultant, na kterého se můžou obracet méně zkušení kolegové.
Hodně času mi teď zabírá to PR, týdně se mu věnuju asi 10 hodin. Tam také nastavujeme strategie, vymýšlíme témata na články, monitorujeme média a řešíme, jaká by mohla být nosná témata pro myTimi.
K tomu jsem vlastně ještě převzala trochu HR agendy, takže pro naše oddělení vyhodnocuju životopisy, dělám pohovory a vedu zkušební dny.
V dubnu se ještě nově vrhnu do account manažerování a budu se ještě víc věnovat tvorbě strategie u jednotlivých klientů.
Přiblížila bys více tu práci v rámci PR? Zní to dost zajímavě.
Začátkem kvartálu si vždycky sedneme a navrhneme velká nosná témata, která bychom mohli komunikovat. Ta pak v průběhu těch tří měsíců různými způsoby zpracováváme. Vymyslíme články a tiskovky, které zadáváme copíkům. Monitorujeme média, abychom věděli, na jaké novináře ty texty poslat a následně s nimi komunikujeme.
V rámci PR pro myTimi se v poslední době zaměřujeme především na Honzu a jeho knížku Evoluce v podnikání. Dokonce budeme ty knížky redaktorům posílat a domlouvat osobní schůzky s Honzou. To je taková zábavná část.
PR pro klienty děláme celkem čerstvě, ale ta práce je vlastně v principu stejná.
Virtuální asistence se u nás celkem proměnila, v čem?
Teď jí děláme jen pro podnikatele a už to není ten hlavní tahák, co myTimi mělo. Je to spíš takový doplněk k dalším službám, které u nás někdo využívá.
Nicméně ji teď chceme trochu proměnit a víc vrátit do hry. Konkrétně ji budeme směřovat na segment průzkumu trhu. Zájem je třeba o průzkum z hlediska expanze do zahraničí nebo jaké jsou možnosti vývoje nějakého produktu v Česku. Takže to teď bude jádro naší virtuální asistence.
Setkáváš se v rámci své práce s nějakými netradičními úkoly, které tě překvapí?
Přiznám se, že už se mi dlouho nestalo, že bych dělala v rámci virtuální asistence úkol, který bych třeba ještě nikdy nedělala, nebo byl nějaký zvláštní, to bylo spíš před lety. Ale teď jednorázové B2C úkoly už vůbec neděláme a ty B2B – jako fakturace, nějaké rezervace a podobně – ty se hodně opakují. Takže už mě asi nic nepřekvapí (smích).
A mrzí tě to nebo jsi naopak ráda?
Popravdě byly dřív úkoly rozmanitější, a jelikož vycházely z denních potřeb klientů, tak byly zajímavější a byla to větší sranda. Takže to mi trošku chybí. Ale zase mě baví ten pocit, že jsem si toho vyzkoušela fakt hodně a poradím si teď se vším, co přijde. Taky mi přijde, že to, co děláme teď, má mnohem větší přesah a větší smysl. Takže je to takový vděčnější.
Jak si organizuješ práci, když jsi na tolika křeslech zároveň? Máš na to nějaký fígl?
Zkoušela jsem vytvářet si různé pracovní bloky, že jsem měla třeba od osmi do deseti jen PR, pak zase jenom QA a podobně. Ale zjistila jsem, že to nejde. Protože třeba zrovna to PR není jen nějaká operativní práce, ale potřebuješ k ní občas i nějakou tu múzu.
Takže je pro mě lepší si ty úkoly pevně nenastavovat (kromě nějaké opakující se každodenní práce), ale naplánovat si, co musím udělat na týden dopředu. Přičemž ty úkoly nedělám striktně v nějakých časech, ale spíš si je různě přehazuju podle aktuálního rozpoložení.
Důležité je taky naučit se říkat „ne“ nebo „později“. Na čemž teď hodně pracuju a učím se to (smích).
Je nějaká pracovní výzva, kterou pro tebe bylo těžké překonat?
V poslední době pro mě byla výzva převzít částečně to HR, protože to nebylo nic, co bych si představila, že budu někdy dělat. A pořád se do toho teprve dostávám… je náročné, že vlastně rozhoduješ o směru života někoho jiného.
Ale mám ze sebe radost, že jsem do toho šla a přidalo mně to objektivitu. I mě začala díky tomu víc zajímat psychologie, čtení lidí a tyhle věci.
Sales pro mě ze začátku byla také výzva, ale ve finále vždycky všechno dopadlo dobře, takže z toho mám dobrý pocit.
Studuješ Vysokou školu kreativní komunikace. V čem ti toto studium pomohlo v rámci toho, co děláš pro myTimi?
Popravdě teď trochu bojuju s tím, že mi škola přijde úplně zbytečná (smích). Dala mně hlavně poznání, že by ji lidi měli dělat, jen když je to opravdu baví. Čímž neříkám, že mě to nebaví… ale asi jsem zjistila, že od ní nemůžeš čekat, že ti otevře milion dveří. Protože to udělá tvoje osobnost a tvoje zkušenosti.
Ale určitě mi dala spoustu teoretických základů v rámci managementu, marketingu, leadershipu, komunikace se zákazníky. Takže teorii to člověku dá, ale jak ji přemění do praxe, už je na něm. Fajn doplněk asi… ale není to to hlavní.
Když jsi v myTimi už jsi čtyři roky, můžeš definovat v čem se za tu dobu firma nejvíc proměnila?
Největší změna, která se mi připomene pokaždé, když máme meeting, je velikost. Když jsem nastupovala, byla to firma asi o osmi lidech. A já jsem byla první takový B2B timík a začalo se více mluvit o tom, že budeme cílit na firmy.
Což je druhá největší změna – ten celkový byznys model. Přestali jsme se věnovat „obyčejným“ úkolům, jako tomu, že stojíme frontu na úřadech, a místo toho jsme začali pomáhat firmám růst. Což mi dává větší smysl.
Ráda cestuješ. Máš nějakou lokalitu, kterou bys doporučila navštívit?
Teď mám v živé paměti Havaj, kde jsem byla v lednu a která mě naprosto rozsekala (smích). Takže tu doporučím určitě. Je to spojení Ameriky a trop – a já mám Ameriku hrozně ráda, celkově tou mentalitou – takže Havaj je pro mě naprosto ideální destinace.
A z Evropy se mi hrozně líbila Kodaň.
Láká tě přestěhovat se do zahraničí?
Já jsem taková, že ráda navštěvuju, ale vždycky se vrátím. Česko mám ráda a neumím si představit být daleko od rodiny a kámošů. Nechtěla bych trvale žít někde jinde. A kdyby náhodou, tak maximálně třeba Německo nebo něco, co je blízko.
Líbilo by se mi jet někam třeba na tři měsíce nebo tak… to jo. Ale trvale ne.
Stíháš mít vůbec nějaké koníčky? Co děláš ve volném čase?
Jak jsem říkala, jsem hodně fixovaná na kámoše, mám takovou partu už od základky, kterou si pořád udržujeme. Na to jsem pyšná, protože to se moc často nevidí. Spoustu času trávíme spolu, teď třeba hodně děláme geocaching.
Jinak ráda chodím běhat, ráda čtu. Jsem velký fanoušek Harryho Pottera, takže teď hraju Hogwarts Legacy. Dělám i malování podle čísel Harryho Pottera a stavím lega Harryho Pottera. Všechno spojený s tímhle světem dělám ráda.
Cítíš nějaký směr, kterým se chceš do budoucna více ubírat?
Popravdě mi hrozně vyhovuje ten rozptyl činností, co dělám. Protože to plní různorodost práce, která mi byla slíbená před těma čtyřma rokama. Hodně jsem se bála, že s tou firemní proměnou ta různorodost zmizí, ale tím, že dělám takhle víc věcí dohromady a pořád se to točí, nikdy nespadnu do stereotypu. Myslím si, že dělat dokola jen jednu činnost bych nezvládala.
